Co bylo spouštěčem druhé světové války? Kdy to začalo a kdy a kde to skončilo? Jaký byl průběh války? Jak ovlivnila druhá světová válka Rakousko a Vídeň? Jak velké škody byly městu způsobeny?
Pokus o stručné shrnutí by mohl vypadat takto: S překvapivým útokem na Polsko dne 1. září 1939 začala Druhá světová válka. Hitler jako vůdce Německé říše chtěl dobýt východní Evropu. Po počátečních úspěších došlo na přelomu let 1943/43 k obratu ve válce. Velká Británie, USA a Sovětský svaz vytvořily koalici. Německý wehrmacht byl v roce 1945 donucen kapitulovat.
2. světová válka oficiálně skončila 8. května 1945. Hitlerův bleskový útok na Polsko dne 1. září 1939 je považováno za počátek Druhá světová válka. Jak k tomu došlo? Nejprve se musíme vrátit o několik let zpět, do roku 1933. Když byl Adolf Hitler v roce 1933 jmenován kancléřem Německé říše, už tehdy vyjádřil záměry o „dobytí Východu“, čemuž mnozí nechtěli věřit. Situace se stále více vyhrocovala a pogromová noc v roce 1938 ukázala, čeho je nacistický režim schopen. Hitlerovy výroky o válce v Evropě a konečném vyhlazení Židů byly sotva brány vážně. Útok na Polsko byl odůvodněn provokacemi a porušováním hranic ze strany Polska. Lidé se na události těšili s obavami, nikdo nechtěl zažít další válku tak brzy po první světové válce. Počáteční úspěchy národních socialistů se však brzy změnily ve válečnou euforii. V důsledku toho vyhlásily Francie a Velká Británie 3. září 1939 Německu válku. Zpočátku byl německý wehrmacht v boji proti Francii úspěšný. Prošli Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem. Francie musela v červnu 1940 kapitulovat a přistoupit na příměří. Německý wehrmacht utrpěl první porážku v letecké bitvě nad Anglií na podzim 1940. Britové měli ve vzduchu převahu. Dalším cílem byl Sovětský svaz. V červnu 1941 zahájil německý wehrmacht operaci „Barbarossa“, tedy invazi do Sovětského svazu. Po počátečních válečných úspěších začalo obléhání Leningradu a útok na Moskvu Bitva o Stalingrad na přelomu let 1942/43 byla zlomovým okamžikem druhé světové války.
2. světová válka.
Stejně jako v první světové válce se jim to nepodařilo kvůli nepříznivým teplotám a terénním podmínkám. Po japonském útoku na Pearl Harbour 7. prosince 1941 vstoupily do války také USA a ta přerostla ve válku v Tichomoří. Svržení atomových bomb na japonská města Hirošimu a Nagasaki v srpnu 1945 bylo součástí války, která již neznala hranic. USA, Velká Británie a Sovětský svaz vytvořily „protihitlerovskou koalici“. Itálie v roce 1943 kapitulovala před Spojenci a vypadla jako spojenec Německé říše. Vylodění spojenců v Normandii v červnu 1944 znamenalo další důležitý krok v průběhu války. Německá říše byla nyní pod tlakem ze všech stran. Na Jaltské konferenci v únoru 1945 se sešli Stalin, Roosevelt a Churchill, aby projednali další kroky a politickou budoucnost Německa. Hitler neviděl východisko a 30. dubna 1945 spáchal ve Führerbunkeru v Berlíně sebevraždu. Bezpodmínečná kapitulace německého wehrmachtu se uskutečnila 8. května 1945. Jak to v té době vypadalo ve Vídni? Zdálo se, že katastrofa se zde odehrává již v březnu 1938.
K anšlusu došlo 12. března 1938, kdy německá vojska vstoupila do Rakouska a Rakousko bylo začleněno do nacionálně socialistické Německé říše. Když v roce 1939 vypukla válka, byly ve Vídni potraviny na příděl. Byly vydávány přídělové lístky na potraviny a základní denní produkty. Tak tomu bylo až do konce války v roce 1945. První deportace židovského obyvatelstva začaly v říjnu 1939 a pokračovaly až do konce roku 1942. Od roku 1942 byly další zbrojní továrny přemístěny do oblasti Vídně a Wiener Neustadtu, protože zde ještě neprobíhala letecká válka. To se mělo později změnit. Od dubna 1944 do března 1945 bylo rádiem vyhlášeno 115 poplachů. Obyvatelé podle volání kukaček poznali, že je čas utéct do protileteckých krytů. Následovalo asi 52 velkých útoků. Byly postaveny protiletecké věže, které jsou dodnes němými svědky této temné doby. Například: protiletecká věž ve Stiftskaserne poskytovala úkryt asi 15 000 lidí. Vídeň byla 12. března 1945 bombardována obzvlášť silně. V centru Vídně došlo k rozsáhlým škodám, např. na Státní opeře, Albertině, katedrále svatého Štěpána, Burgtheateru, Uměleckohistorickém muzeu a Dunajském kanálu. Bitva o Vídeň v městské oblasti trvala od 6. do 13. dubna 1945. Děti a ženy byly vyzvány, aby opustily město několik dní předem. Sovětská vojska dobyla Vídeň ze západu. Dostali se na Gürtel, Ringstraße, Donaukanal – mosty na kanále byly vyhozeny do povětří. 13. dubna se stáhli poslední němečtí vojáci. Došlo k obnovení demokratické správy pod spojeneckou okupací. Theodor Körner se stal starostou Vídně a sestavil městskou vládu. Spojenecké nálety si ve Vídni vyžádaly téměř 9 000 obětí – zničeno bylo přibližně 21 % vídeňských domů. Poškozena byla také infrastruktura, protože došlo k poškození plynového a vodovodního potrubí a kanalizace. Zasaženy byly také vídeňské trhy, například vyhořel Karmelitermarkt a Floridsdorfer Markt. Jednalo se o strašlivé válečné zločiny, které byly využity za druhé světové války. Více než milion lidí zemřelo hlady, váleční zajatci byli deportováni do pracovních táborů. V Polsku bylo vybudováno mnoho vyhlazovacích táborů. Holokaust byl nejhorším zločinem 20. století. Docházelo k masové střelbě a lékařským experimentům. Počet obětí druhé světové války se pohybuje mezi 55 a 65 miliony lidí. Tip na cestu časem: Kde ve Vídni najdete stopy po válečných událostech? Viz druhá světová válka? V samotné hře Time Travel můžete v bunkru prožít simulovaný nálet. Flak věže v městské krajině jsou také připomínkou toho. 2. světové války, např. v Augartenu, v Domě u moře nebo v Ahrenberském parku ve městě. 3. obvod. Dům historie a Muzeum vojenské historie jsou v tomto ohledu také v dobrých rukou. Více informací: hdgö – Haus der Geschichte Österreich (hdgoe.at) Home – Muzeum vojenské historie (hgm.at) Zdroj obrázků: https: //commons.wikimedia.org/wiki/File:B-17_Flying_Fortress.jpg?uselang=de