„Bude to víno a my budeme nimma“. Tuto a další typické vídeňské písně si můžete poslechnout při společném posezení v útulném prostředí Heurigen. Ale odkdy se ve Vídni pěstuje víno? A co znamená Heurigen? Vídeň a víno – to je úzká spojitost již od římských dob. Historie vídeňského vína a vína Heuriger začíná u Keltů . Pěstovali víno ve střední Evropě a přivezli ho do Vídně. Římané ji zušlechtili, i když byla spíše horší kvality. Pěstovali ho římští vinaři a podávali ho vojákům. Každý měl nárok na svůj denní příděl vína. Císař Probus podporoval vinařství, nechal přivézt římské odrůdy révy a vysadit vinice. Po Římanech v 5. století. Po opuštění vojenského tábora Vindobona přišly k Vídni v rámci stěhování národů další národy, například Hunové, Gótové a Avaři. Kolem roku 900 se ve Vídni začalo podávat víno a zrodil se Heuriger. Vídeň získávala na významu, křižáci se zde zastavovali na odpočinek a vznikaly zde četné vinné krčmy. Podávání vína bylo označeno keřem, který se skládal ze svazku borových nebo jedlových větví svázaných dohromady. Víno se pěstovalo hlavně v klášterech a dodávalo se do centra města, kde bylo mnoho podzemních, několikapatrových vinných sklepů. Kupodivu ne vždy patřily sklepy pod nimi majitelům domů. Podávání vína vedlo k podzemnímu obchodu, který doprovázela prostituce a upadl v nemilost. Weinmeisterei byla zrušena, ale „nejstarší řemeslo“ nikoli. Dnes už ve městě není žádná původní vinárna. Produkce vína ve Vídni dosáhla obrovských rozměrů. Kolem roku 1400 se ročně vyvezlo asi 100 000 hektolitrů, ale velkou část spotřebovali i sami lidé. V té době se na jedno jídlo počítaly 3 litry vína. Když v polovině 15. století začaly žně. produkoval tak špatné víno, že Vídeňané chtěli kyselý mok vylít na ulici. Císař Fridrich III. však nařídil, aby se používal jako pojivo pro maltu při stavbě katedrály sv. Štěpána . Namísto na ulici se nyní vylévala do základů severní věže, která stojí dodnes. Na konci 15. století je zaznamenáno, že mnoho lidí zemřelo, protože se upili k smrti vínem . Souběžně s vinárnami ve městě vznikaly vinárny i mimo Vídeň, na předměstích za hradbami města, zvaných Lucken. Kvůli dvěma tureckým obléháním v letech 1529 a 1683 utrpělo vinařství újmu, ale později se zotavilo a časem přineslo četné daně. Vídeňské daně na víno byly považovány za nejvyšší v té době. Vídeňané raději proudili mimo město, protože ceny a daně (spotřební daň) za víno tam byly nižší. Hranici tehdy tvořil Linienwall (dnešní Gürtel, důležitá dopravní tepna vedle Ringu). Vybraná daň z nápojů se nazývala Ungeld. Od 18. století mnoho vinic zaniklo, protože hospodářství vzkvétalo a počet obyvatel neustále rostl. Souběžně s tím se zvýšila i spotřeba vína. Základem pro prodej vína v Heurigens je dodnes platný josefínský okružní dekret císaře Josefa II. z roku 1784 . Každý směl prodávat nebo podávat jídlo, víno a ovocný mošt, který sám vypěstoval, kdykoli během roku, kdykoli a za jakoukoli cenu . Ve Vídni existovaly 19. stol. přibližně 1 300 hostinců a vináren. Mnohé hostince a vinné sklepy měly špatnou pověst , na rozdíl od klášterních vinných sklepů. Kvalita podávaných vín byla tak akorát. Heurigen a vinné sklepy podléhaly přísným předpisům magistrátu. Od 9 do 21 hodin (v létě do 10 hodin) se smělo podávat pouze víno jedné barvy (červené nebo bílé), chléb, sýr a ředkvičky, separa, hry a ubytování byly zakázány. Byla také stanovena maximální cena vína. Slovo „Heuriger“ označuje jak restauraci, tak víno z aktuálního ročníku, které se tak tradičně smělo nazývat až do 11. listopadu (Martini). Tyto venkovské hospody (Heurigen) poznáte podle osvětleného nápisu „Föhrenbuschen“a slova „Ausg’steckt“. Poznáte zde vídeňskou pohodu s dobrým vínem, tradičním jídlem a typickou hudbou. Grinzing je vinařské město s dlouhou tradicí a nabízí velký výběr vináren. Mimochodem, Vídeň je jediným městem na světě, které na svém území pěstuje značné množství vína. Ve Vídni je 700 hektarů vinic, na kterých se pěstuje především bílé víno (80 %). Nejmenší vinice ve Vídni se nachází v centru města na náměstí Schwarzenbergplatz před Cervantesovým institutem v paláci Wiener Welten. Oblíbené jsou odrůdy vína
„Grüner Veltliner“ nebo „Wiener Gemischter Satz“.
Tip na cestování v čase: Veřejnou dopravou (Wiener Linien) se rychle dostanete na Kahlenberg. Stačí dojet linkou U4 na konečnou Heiligenstadt a poté přestoupit na linku 38A a dojet na konečnou Kahlenberg. Cestou dolů vystoupíte v Grinzingu u kostela a zde jeden Heuriger následuje druhý. Co takhle bio vinárna? Zum Berger je dobrá volba! Ekologické vinařství a vinárna „Zum Berger“ | Vídeňské víno Více informací. Kahlenberg – Wikipedia, www.wienerwein.at/grinzing
Zdroj obrázku:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Wien_Heurigen-Lokal_2014_1.jpg?uselang=de
