Habsburg
Show
V císařském divadle můžete vidět, jak rodina Habsburků ožívá před vašima očima!
Sisi, Franz a spol.
Na scéně po vzoru zámeckého divadla v Schönbrunnu hovoří Sisi, František Josef, Marie Terezie a císař Maxmilián o každodenním císařském životě s velkou dávkou vtipu a humoru. Jaký byl recept na úspěch jednotlivých panovníků a kdo založil habsburskou sňatkovou politiku? Zjistěte více o 640leté historii habsburské monarchie v Rakousku a zábavnou formou se seznamte s rodokmenem Habsburků. Císařská rodina na vás čeká na osobní audienci.
Kdo byli Habsburkové?
Počátky rodu Habsburků (1278 - 1918)
Jméno Habsburk se odvozuje od Habichtsburgu, rodového hradu Habsburků ve švýcarském kantonu Aargau. Hrabě Rudolf Habsburský byl prvním Habsburkem na trůnu Svaté říše římské. V roce 1273 jej říšská knížata zvolila římskoněmeckým králem. Rodokmen Habsburků tedy začíná Rudolfem I. Habsburským. Ten přivedl habsburskou dynastii z jejího rodového sídla ve Švýcarsku do Podunají. Rudolf I. nastolil 640 let trvající vládu v Rakousku v roce 1278 po úspěšné bitvě u Dürnkrutu proti českému králi Otakaru II. Konec habsburské monarchie je datován rokem 1918, kdy byla prohrána první světová válka a Rakousko se stalo první republikou.
Habsburkové v pozdním středověku
Rakouská a španělská linie (1450 - 1700)
Fridrichovi III. se podařilo prosadit dynastii mezi evropskými mocnostmi. Jeho syn Maxmilián I. byl zakladatelem úspěšné habsburské sňatkové politiky. Známé heslo Maxmiliána I. znělo: „Ať jiné země vedou války, ty šťastné Rakousko se vdávej.“. Maxmilián se oženil s bohatou a jedinou dědičkou - Marií Burgundskou - a tak tyto země včetně bohatého Nizozemí připadly Rakousku. Habsburkové ovládali také Španělsko, Čechy a Uhry. Maxmiliánův vnuk - Karel V. - vládl světové říši, v níž slunce nikdy nezapadalo. Karel V. byl vystaven mocenskému boji s Francií a náboženské válce s Martinem Lutherem. Po abdikaci Karla V. se dynastie rozdělila na dvě linie, španělskou a rakouskou. Jeho bratr Ferdinand získal rakouské dědičné země, Čechy a Uhry. Ten byl neustále zaměstnán bojem proti Osmanům. Karlův syn - Filip Veliký - založil španělskou linii. To vytvořilo základ pro vzestup Rakouska, které se stalo významnou evropskou mocností. Mezi oběma liniemi existovaly úzké vazby v podobě sňatků, které vedly ke ztrátě předků a degeneraci. Španělská linie vymřela v roce 1700. Po porážce ve válce o španělské dědictví (1701-14) mohli Habsburkové disponovat pouze jižním Nizozemím, Neapolskem a Milánskem; Španělsko bylo ztraceno.
Kteří panovníci tam byli?
Významní panovníci od baroka do období biedermeieru (1700 - polovina 19. století)
Císař Karel VI., který neměl mužské dědice, vydal v roce 1713 „Pragmatickou sankci“. Ta prohlásila habsburské dědičné země za nedělitelné a zajistila trůn jeho nejstarší dceři Marii Terezii. Sňatek Marie Terezie s Františkem Štěpánem Lotrinským založil habsbursko-lotrinskou dynastii a zajistil její pokračování díky 16 dětem. Porodila 11 dcer a 5 synů, i když dospělosti se dožilo pouze deset z nich. Ty byly provdány do předních šlechtických rodů po celé Evropě. Jednou z jejích nejslavnějších dcer byla Marie Antoinetta, která byla popravena během Francouzské revoluce. Marie Terezie vládla v letech 1740-1780, reorganizovala státní rozpočet a zavedla mnoho novinek, včetně povinné školní docházky. Habsburkové využívali zámek Schönbrunn jako své letní sídlo. V roce 1804 vyhlásil jejich vnuk František Rakouské císařství. O dva roky později na nátlak Napoleona Svatou říši římskou národa německého po téměř tisíci letech rozpustil. Po něm nastoupil jeho prvorozený syn Ferdinand I. Dobrotivý, který však trpěl epilepsií a nebyl skutečně schopen vládnout. Tón v tomto období udával státní kancléř Metternich a jeho systém. Bylo to období Vormärzu od Vídeňského kongresu v roce 1815 do březnové revoluce v roce 1848.
Císař František Josef I.
Vláda císaře Františka Josefa I. až do zániku monarchie (1848 - 1918)
V roce 1848 nastoupil na trůn císař František Josef I. - pravnuk Marie Terezie. Jeho doba se vyznačovala mnoha politickými porážkami. Svědčí o tom bitva u Königgrätzu v roce 1866, kdy Habsburkové zmizeli z mapy celého Německa. V roce 1867 bylo dosaženo dohody s Uhrami a habsburská říše byla přejmenována na Rakousko-uherskou duální monarchii. Habsburkové zůstali uherskými králi až do svého sesazení na konci první světové války v roce 1918. Císař František Josef I., předposlední císař, vládl 68 let, déle než kterýkoli jiný člen dynastie před ním. Zemřel ve věku 86 let v listopadu 1916 uprostřed první světové války. jeho milovaná manželka Alžběta, známější jako Sisi, mu stála po boku jen zpočátku. Dávala přednost teplejšímu podnebí a snažila se vyhýbat přísnému ceremoniálu vídeňského dvora. Měli spolu čtyři děti, tři dcery a jednoho syna. Jejich jediný syn, korunní princ Rudolf, spáchal v mladém věku spolu se svou milenkou Marií Vetserovou sebevraždu. Tato událost vešla do dějin jako tragédie Mayerling.
Až do začátku 20. století drželi Habsburkové pohromadě mnohonárodnostní stát s přibližně 51 miliony obyvatel ve 13 zemích. Atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda v Sarajevu 28. června 1914 byl jedním ze spouštěčů první světové války, která trvala od roku 1914 do roku 1918. Posledním habsburským císařem byl Karel I., pravnuk Františka Josefa I. Karel vládl pouhé dva roky v letech 1916-1918, tedy do konce monarchie. Spolu se svou manželkou Zitou byl poslán do exilu na Madeiru, protože se nikdy oficiálně nevzdal císařské funkce. V roce 1918 skončila vláda rodu Habsbursko-Lotrinského po 640 letech porážkou v první světové válce. V listopadu 1918 byla v Rakousku vyhlášena první republika.
Morová jáma