Co je kámen republiky?
Jak dlouho existuje a kde se nachází?
Co je na něm napsáno?
Jaký je příběh, který se za ním skrývá?
Ke které památce patří?
Co se nachází pod ním na náměstí? Necelých 10 minut od Cesty časem se na náměstí Helmut-Zilk Platz (dříve Albertinaplatz) nachází „Kámen republiky „.
Je součástí památníku proti válce a fašismu a s výškou 8,4 metru patří k největším monolitům v Rakousku.
Žulový kámen pochází z Mühlviertelu a váží úctyhodných 57 tun.
Jak je vidět na fotografii, mohutný kámen má na sobě nápis.
Jedná se o úryvek z vládního prohlášení o nezávislosti z 27. dubna 1945:„Ženy a muži Rakouska! Ve dnech největšího utrpení způsobeného válkou a jejími následky se na vás všechny obracíme s naším slovem! Vzchopte se!
Pracujte společně pro osvobození nás všech!
Pomozte obnovit bývalé nezávislé společenství Rakouské republiky!
Záchrana je možná pouze v rámci jednotného státu a s pomocí organizované státní správy.
Jednotlivý občan a izolovaná obec nemohou přinést ochranu a záchranu; bez obnovy vašeho státu nebude záchrany pro vás, pro vaše rodiny, pro vaše domovy, pro vaše pracoviště a podniky. Vládní prohlášení končí slovy„Ať žije rakouský lid, ať žije Rakouská republika!“. Vídeň, 27. dubna 1945.
Dr. Karl Renner m.p. Dr. Adolf Schärf m. p. Ing.
Leopold Figl m. p. Johann Koplenig m. p. (manu propia = vlastní rukou) Podepsaly ji tři zakládající strany druhé republiky, v první řadě Rakouská socialistická strana (SPÖ) s Dr. Karlem Rennerem a Dr. Adolfem Schärfem, dále Leopold Kunschak za křesťanské sociály, nyní Rakouskou lidovou stranu (ÖVP), a Johann Koplenig za Komunistickou stranu (KPÖ).
Všech šest stran „Provolání o nezávislosti Rakouska“ si můžete přečíst zde: 1945_3_0.pdf (bka.gv.at ) Je velmi zajímavé se na ně podívat blíže.
Monolit na náměstí Helmuta Zilka není jediným památníkem vyhlášení nezávislosti.
Takzvaný Památník založení státu byl vztyčen 25. října 1966.
Jsou na něm vyobrazeny články Deklarace nezávislosti.
Nachází se ve 3. obvodu ve Schweizergarten, kde vede spíše odlehlou existenci.
Zpět na náměstí Helmuta Zilka, kde je od roku 1988 umístěn Kámen republiky.
Jeho autorem je sochař Alfred Hrdlicka.
Podle jeho vlastního vyjádření ho celé dílo „stálo několik centimetrů páteře“.
Památník proti válce a fašismu se skládá ze čtyř částí.
Nejprve se vstupuje do „Brány násilí“, kterou tvoří dva žulové bloky z Mauthausenu.
Nahoře jsou mramorové kvádry zobrazující vlevo oběti nacistické perzekuce v koncentračních táborech a věznicích a vpravo oběti války.
Poté narazíte na bronzovou postavu „Žida myjícího ulici“.
Ta má upozornit na antisemitismus, když nacisté v březnu 1938 nutili židovské obyvatelstvo Vídně k „potírání stran“.
V roce 1991 byl k soše přidán ostnatý drát, aby si na ni nikdo nemohl sednout… Za ní se nachází pomník „Orfeus vstupuje do Hádu“.
Ten připomíná oběti bombardování pod náměstím.
Dne 12. března 1945 byl těžce bombardován Philipphof, který zde kdysi stával, spolu s protileteckým krytem.
Vše se zřítilo a o život přišlo asi 300 lidí, z nichž se podařilo najít jen asi 100 těl.
Oběti bombardování Philipphofu připomíná pamětní deska vedle Kamene republiky. Tip na cestování časem: Zajímavou procházkou po návštěvě Cestování časem by mohla být procházka po stopách druhé světové války ve Vídni.
V centru Vídně se nachází několik památníků: Na náměstí Helmut-Zilk-Platz se nachází zde popsaný památník proti válce a fašismu, památník dezertérů na Ballhausplatz, památník rakouských obětí šoa na Judenplatz nebo památník na Morzinplatz a další.
„Podezřelý“ v „Paradeisgartlu“ měl na rukou krev.
Zelená plocha poblíž bývalého „Löweltores “ dostala toto jméno proto, že se zde o svátcích za pěkného počasí scházely rodiny a mnoho párů. Čas od