Malování ve Vídni

Nahlédněte do ateliérů Gustava Klimta a Egona Schieleho a vyfoťte se s nimi osobně. Tři interaktivní fotografické body umožňují pořízení dokonalých snímků.
Seznamte se s nejslavnějšími umělci 20. století: Gustavem Klimtem, Egonem Schiele, Oskarem Kokoschkou, Friedensreichem Hundertwasserem, Ernstem Fuchsem a Gottfriedem Helnweinem. Novou stanici doplňuje stručný přehled tvorby vídeňských modernistických umělců a jejich nejdůležitějších milníků a osobních preferencí.

Das Bild zeigt das Secessionsgebäude in Wien, Österreich, mit einer weißen Fassade, einer goldenen Kuppel und dekorativen Elementen. Umgeben von Bäumen und modernen Gebäuden, mit ein paar Menschen, die in der Nähe unter einem blauen Himmel spazieren gehen.

Vídeňská moderna (1890-1910)

Kolem roku 1900 měla Vídeň asi dva miliony obyvatel, kteří se do hlavního města sjížděli ze všech částí habsburské monarchie. Vídeň byla vždy městem vysoké šlechty a intelektuálů, ale zároveň se každodenní život vyznačoval chudobou a konzervativními strukturami .

Byl to takzvaný „fin de siècle“ - konec století a Vídeň se vyznačovala optimistickým duchem jako nikdy předtím. Do Vídně přicházeli umělci z oblasti hudby, malířství, psychologie, filozofie, literatury a architektury . Umělecká tvorba tohoto období je známá jako vídeňská moderna a za přibližné období se považují roky 1890 až 1910.

Vše, co bylo dříve v říši tradiční, bylo odmítnuto a zpochybněno. Místo toho došlo k trvalým otřesům. Sigmund Freud založil psychoanalýzu a v roce 1899 vyšla jeho kniha Výklad snů. Ta ovlivnila spisovatele a básníky ve vídeňských kavárnách a salonech, kteří se zde scházeli a vzájemně se inspirovali. Na mysl přichází Arthur Schnitzler se svým nejslavnějším dílem „Der Reigen“.

Gustav Mahler byl v té době ředitelem Vídeňské státní opery a významně reformoval její operní program. Malíř a skladatel Arnold Schönberg založil dvanáctitónovou hudbu a Otto Wagner svými secesními stavbami formoval město po architektonické stránce jako nikdo jiný.

V letech 1908/09 zde vystavovali „mladí divoši „, jak se říkalo expresionistům Egonu Schielemu a Oskaru Kokoschkovi. Svým expresivním uměním však občas „znepokojovali“ veřejnost a podle jedné anekdoty prý arcivévoda František Ferdinand komentoval Kokoschkovy obrazy slovy: „Tomu chlapovi bys musel zlámat kosti.“ Na výstavě se objevilo i několik obrazů, které byly vystaveny v roce 1928.

Gustav Klimt, Egon Schiele a Oskar Kokoschka jsou považováni za „tři klasické malíře “ vídeňské moderny. Mezi další světoznámé rakouské malíře 20. století patří Friedensreich Hundertwasser, Ernst Fuchs a Gottfried Helnwein.

Mozart a Strauss